Krátkodobé výstavy - archiv

Cílem výstavy je zmapovat historii výuky zeměpisu, a to v časovém rozmezí přibližně od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Bohatá sbírka historických školních obrazů, map, glóbů i dalších pomůcek umožnila vytvořit vizuálně působivou výstavu, která seznámí veřejnost nejen se základními pojmy a historickým vývojem předmětu jako takového, ale přinese především netradiční pohled na dynamicky proměňující se svět, umožňující přirozené propojení výuky zeměpisu a dějepisu.

Široký rozsah a tematická různorodost předmětu umožňují zařadit návštěvu výstavy v rámci výuky jak prvního tak druhého stupně i prostřednictvím připraveného edukačního programu. Na 1. stupni se v rámci prvouky a vlastivědy žáci seznamují se základy zeměpisu a učí se poznávat zemi, v níž žijí. Na výstavě se můžou například názorně přesvědčit, jak se měnily její hranice. Žáky 2. stupně základní školy a studenty středních škol vybízí toto téma k zamyšlení i nad složitějšími otázkami, jež se týkají například proměňujícího se politického uspořádání světa nebo pohledu na daleké, dříve málo probádané země v souvislosti s dobovými stereotypy či předsudky. Část expozice se věnuje i astronomii, dnes vyučované již jen okrajově.

---

EDUKAČNÍ PROGRAM

Školním i jiným kolektivům je k dispozici edukační program, jehož prostřednictvím se návštěvník blíže seznámí s některými vystavenými předměty a tématy výstavy.

Formou zážitku zpracovává téma krajiny a lidské mnohotvárnosti. Hravým způsobem se dotýká také astronomie, topografie a základů ekologie. Seznámí účastníky i s cizokrajnými plodinami a jejich cestou na náš stůl.

Program je vhodný pro všechny stupně školního vzdělávání včetně mateřských škol a může doplnit i mimoškolní aktivity.

Podrobné informace a návod na objednání naleznete zde.

---

CO SE O NÁS PÍŠE

Rozhovor s kurátorkou výstavy Michaelou Vávrovou uveřejnil v lednovém čísle časopis Učitelský měsíčník. Jak výstava vznikala, co zajímavého při její přípravě historici objevili a s kterými osobnostmi se lépe seznámili, si můžete přečíst v tomto PDF souboru.

Výstava představuje veřejnosti historii výuky o našich nejstarších dějinách.

Pomocí dobových školních obrazů, učebnic, školních pomůcek, ale i skutečných archeologických nálezů mapuje výstava vývoj učební látky v celé její šíři. A to od dob, kdy byla historie Země i člověka spojována s dogmaty vyučovanými v rámci biblického dějepisu, přes nenápadné uvedení této látky do výuky prostřednictvím geologie a přírodopisu až po plnohodnotné zařazení studia pravěku do osnov dějepisného vyučování. Nedílnou součástí pedagogických činností byla experimentální archeologie, jež obohacovala školní i mimoškolní činnost a o jejíž zařazení do výuky se snažil především spisovatel a učitel Eduard Štorch. Právě jeho odkazu je věnována významná část výstavy, včetně rukopisu knihy Bronzový poklad a mnoha archeologických nálezů, které učinil se svými žáky.

Interaktivními prvky výstavy jsou repliky pravěkého náčiní – zrnotěrka, žernov a „ohňostroj“ podle Štorcha. V podzemí můžete navštívit působivou jeskyni lovců mamutů s plochami pro kreslení, převlékací fotokoutek s ručně vyrobenými oděvy, vyzkoušet můžete také pravěké hudební nástroje, zakreslování nálezu kosterních pozůstatků nebo skládačku ze střepů.

Četli jste Lovce mamutů? Nebo i něco jiného? A o čem to vlastně bylo? Paměť vám osvěží interaktivní kvíz:

Štorchovy knihy: kdy, kde, kdo, jak?

---

EDUARD ŠTORCH, NA PUSTÉM VRCHU (1941)

Eduarda Štorcha známe jako učitele, spisovatele a archeologa.

Téměř se ale neví, že se pokoušel i o tvorbu dramatickou. V roce 1941, v době, kdy měl kvůli cenzuře značně zúžené publikační možnosti, zdramatizoval a do rozhlasu zaslal svou novelu U Veliké řeky z roku 1932.

Její název Štorch několikrát měnil – původně se hra měla jmenovat Příběh z kamenné doby, ve druhé verzi Lesní lidé; nakonec ji Štorch nazval Příběh z pravěku.

V březnu 1942 Štorch navštívil redakci rozhlasu osobně a bylo mu slíbeno, že hra se bude vysílat o měsíc později. Ale nestalo se tak. Když vysílání o rok později urgoval u tehdejšího vedoucího rozhlasového vysílání pro mládež Jindřicha Hellera, bylo mu řečeno, že pověřený redaktor v rozhlase už nepracuje a že se neví, kde Štorchův rukopis skončil.

Z celé hry se tak dochovala pouze předmluva nadepsaná Na Pustém vrchu, která se na rozdíl od vlastní hry neodehrává v pravěku, ale v roce 1940. Vystupuje v ní sám autor, jeho žena Božena, řídící učitel z Lobče Alois Jech a jeho dva synové Čestmír a Květoslav. 

Tato předmluva byla poprvé představena v Lobči 14. října 2023, podruhé v rámci derniéry výstavy Pravěk, k tabuli! 24. října 2023 v Národním pedagogickém muzeu J. A. Komenského v praze.

Záznam pochází z tohoto druhého představení.

---

DOPROVODNÉ AKCE

Pro školní i jiné kolektivy je připraven pestrý edukační program, který můžete objednávat zde

MAMUTY V MUZEU jsme mohli potkat v sobotu 3. 6. 2023. Den dětí jsme oslavili po pravěkém způsobu a vesměs bez moderních vymožeností. Pozvání k nám opět přijali členové Oddílu experimentální archeologie Mamuti, se kterými jsme se ve Valdštejnské 20 setkali už v rámci Mezinárodního dne archeologie 15. 10. 2022, a také 18. 2. 2023.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY s autory výstavy se uskuteční ve čtvrtek 16. 3. a ve čtvrtek 20. 4. od 16 hodin. Nahlédneme na pravěk pohledem historika školství. Dozvíme se, jak čeští pedagogové přispěli k rozvoji archeologie, jak a z čeho se děti o pravěku učily, čím překvapila historiky pozůstalost Eduarda Štorcha, jaké možnosti má dnes mladý zájemce o archeologii a mnoho dalšího. Vstupné 50 Kč.

---

NAŠE VYKOPÁVKY

Malé i velké objevy, které výstava přinesla

• PRAVĚK V BIBLI - Učebnice biblických dějin

          Při práci na výstavě Pravěk, k tabuli! učinili historici Národního pedagogického muzea J. A. Komenského řadu zajímavých nálezů. Jedním z nich je použití samotného termínu „pravěk“ v době, kdy se tato látka ve školách ještě běžně nevyučovala. Příběh drobného, ale zajímavého objevu vypráví Mgr. Martina Halířová, Ph.D., kurátorka podsbírky knih a jedna z tvůrkyň výstavy.

 

• HROMOVÉ KAMENY - Pravěké sekeromlaty ve středověké lékárně

          Zajímavé zobrazení pravěkých sekeromlatů objevili autoři výstavy Pravěk, k tabuli! na starém dřevorytu. Prostřednictvím výkladu Ph.Dr. Jaromíra Lindy Ph.D. poodhalíme některá fakta o jedné bizarní středověké pověře.

 

• CO VYKOPALA 5.C ? - Štorchovi mladí archeologové v akci

          Osobnost pedagoga, spisovatele a amatérského archeologa Eduarda Štorcha je všestranně zajímavá. Výstava Pravěk, k tabuli! zprostředkovává mimo jiné momenty jeho činnosti, které jsou překvapivé a někdy trochu úsměvné. Dějištěm příběhu o páté C je pražská čtvrť Libeň, kde se v době Štorchova působení odehrávaly zajímavé věci… Vypráví Martina Halířová.

 

• NAŠE VYKOPÁVKY 4 – SETKÁNÍ PO 117 LETECH - Pravěká dvojčata znova spolu

  V jedné z vitrín výstavy Pravěk, k tabuli! najdete vedle sebe dvě stejné nádoby. Jak je to možné? Znal snad pravěký člověk sériovou výrobu keramiky? Příběh dvou zajímavých exponátů vypráví kurátor výstavy Jaromír Linda.

 

• BRONZOVÝ POKLAD – Co Štorch nevykopal

  Takový krásný nález by chtěl učinit každý z nás. Štěstí se ale usmálo pouze na Josefa Červinku, když v roce 1929 v Nečíně u Dobříše kopal pod smrkem. Jak to bylo dále a co s tím má společného Eduard Štorch a naše muzeum, vysvětluje historička a objevitelka Martina Halířová.

 

• MAPA PALEOLITU – Jak Eduard Štorch kreslil pravěk

          Štorch psal a Burian maloval, nebo to bylo obráceně? Symbióza těchto dvou slavných jmen vede někdy ke zmatení a malým žáčkům se jejich osobnosti často dokonce slévají v jednu. Jak to bylo se Štorchovým výtvarným projevem a proč se pustil do úkolu zachytit paleolit na mapě, nám vysvětlí kurátorka výstavy Pravěk, k tabuli!, Martina Halířová.

 

• ŠKOLNÍ SBÍRKA Z PŘEROVA NAD LABEM – Na počátku byla… škola

          Ředitelna plná kostí pravěkých zvířat, střepy hliněných nádob a pozůstatky pralidí v kabinetu? Mnohé z archeologických nálezů, které dnes potkáte v muzeu, prošly ředitelnou ve funkci školního sbírkového předmětu. Význam českého učitelstva pro rozvoj archeologie dokumentovala výstava Pravěk, k tabuli! hojně. Zapůjčené exponáty a tajemný sekeromlat z přerovské školní sbírky představuje Jaromír Linda.

 

• KUBISTICKÁ JESKYNĚ – Učitel a malíř Jaroslav Slíva

         Ve škole je to někdy drama. Zvláště když chybí materiály. Ale český učitel si poradí a osobním nasazením pokryje, co ze systému vypadlo. Jak pan učitel Slíva bojoval s nedostatkem pravěkých medvědů se dozvíte od historika Jaromíra Lindy, jednoho z kurátorů výstavy Pravěk, k tabuli!.

 

• ŠESTILETÁ V TŘÍTISÍCILETÉ – Kterak Přibička Chmelařová do zásobnice přišla

        To bychom dnes udělat nemohli. Dítě v archeologickém nálezu si v dnešní době prostě už nevyfotíte. Naštěstí to udělal autor fotografie Přibyslavy Chmelařové, jenž ji zachytil sedící v zásobnici kultury únětické někdy v roce 1910. A vůbec byly doby, kdy se děti po vykopávkách pohybovaly jako doma… Pozadí příběhu zajímavé fotografie lehce poodkrylo bádání Jaromíra Lindy.

 

 

---

 

NAKOLIK JE DNES PRAVĚK AKTUÁLNÍ?

Otázku, která rezonuje v řadách laické i odborné veřejnosti, pokládají významným historikům, archeologům a pedagogům kurátoři výstavy.

Co si o této otázce myslí archeolog Mgr. Filip Krásný z Muzea Mladoboleslavska, který pro výstavu zhotovil repliku Štorchova ohňostroje? Chodíme v pravěkých stopách? Video v plném rozlišení zde.

Pohled pedagoga na tuto otázku s námi sdíleli učitelé Základní školy v Miletíně, Mgr. Markéta Fojtíková a Mgr. Martin Fikar. Video v plném rozlišení zde.

V únoru se u nás zastavil doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. z Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy. Video v plném rozlišení zde.

Prvním respondentem byl Mgr. Petr Kostrhun, Ph.D., vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně, účastník semináře Učitelé a archeologie, který se konal v Národním pedagogickém muzeu ve dnech 24. a 25. listopadu 2022. Video v plném rozlišení zde.

 

 

Eduard Štorch, lovec mamutů - iVysílání | Česká televize (ceskatelevize.cz) Zajímavý dokument o Eduardu Štorchovi vytvořila Česká televize. Množství předmětů, které se ve filmu objevují, najdete aktuálně právě na naší výstavě. Přijďte se podívat!

 

Ve dnech 24. a 25. listopadu 2022 se v muzeu uskutečnil mezioborový seminář Učitelé a archeologie.

Od konce září 2022 si můžete poslechnout podcast „S Komenským u mikrofonu“ s kurátorkou výstavy Martinou Halířovou.

Jak naši restaurátoři budovali jeskyni lovců mamutů, ukáže vám časosběrné video zde.  

Sestřih fotografií z příprav výstavy si pak můžete pustit tady.

Výstava „Škola a válka. Branná výchova v české škole“ návštěvníkům ukazuje historii výuky předmětu „branná výchova“ v jeho komplexnosti: v povědomí široké veřejnosti dosud přetrvává vzpomínka na socialistické pojetí branné výchovy, poprvé se však tento předmět objevuje již za první republiky v souvislosti s ohrožením republiky ze strany nacistického Německa, kořeny můžeme nalézt již před rokem 1918 za monarchie.

Obsahem předmětu navíc nebyla pouze „brannost“ v užším slova smyslu (jak přetrvává ve vzpomínkách starších ročníků v podobě branných cvičení spočívajících v přesunech v terénu v pláštěnkách či střelbě ze vzduchovky), ale celková příprava na mimořádné situace – žáci měli být v první řadě tělesně zdatní, naučit se orientovat v terénu a umět poskytnout první pomoc při různých typech zranění. Použití prostředků osobní ochrany v případě válečného konfliktu a vlastní bojová příprava byla neodmyslitelně spojená s ideologickým školením o tom, od koho a z jakého důvodu hrozí zemi/národu nebezpečí. Obzvlášť propracovanou podobu měla indoktrinace v období socialismu, nicméně silné ideologické pozadí je patrné již v době první republiky.

Výstava se snaží problematiku branné výchovy postihnout ve všech těchto jednotlivých složkách a je proto rozdělena tematicky do jednotlivých oblastí, včetně zmiňované ideologické. Branná příprava byla úzce provázána s mimoškolními organizacemi (Sokol, Svazarm), prostor je proto věnován i těmto mimoškolním aktivitám.

Jelikož téma brannosti se v modifikované podobě objevuje i v současné školní výuce, jsou aktuální podoby výuky tematického celku „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ prezentovány ve vstupní chodbě muzea. Materiály zde použité vycházejí ze spolupráce s Hasičským záchranným sborem, který dnes dané téma v rámci své preventivní činnosti pro školní výuku zpracovává.

Doprovodné programy

Na podcast s kurátorem výstavy PhDr. Janem Šimkem, Ph.D. se můžete podívat ZDE.

Pracovní listy k výstavě

Edukační program „Škola a válka“

Jedinečná výstava, která poprvé komiksovým způsobem představuje životní příběh a dílo J. A. Komenského (1592-1670). Výstava KOMenský v KOMiksu vznikla ve spolupráci s UNESCO a je součástí programu Národních oslav J. A. Komenského, které se konají mezi lety 2020-2022, kdy si připomínáme 350. výročí úmrtí Učitele národů (2020)  a 430. výročí jeho narození (2022).

Komiksové zpracování života a díla J. A. Komenského by se na první pohled mohlo jevit jako výstava určená výhradně dětem a mladé generaci, nicméně je určena všem zájemcům bez rozdílu věku. Příběh J. A. Komenského napsala spisovatelka Klára Smolíková za odborné spolupráce Richarda F. Vlasáka a PhDr. Markéty Pánkové. Svými zdařilými obrazy ho doprovodil komiksový ilustrátor Lukáš Fibrich. Výstavu doplňují interaktivní prvky, jejichž autorkou je Andrea Koblasová. Pro školní třídy a dětské návštěvníky jsou připraveny pracovní listy.

Výstava novým způsobem zpřístupňuje historické události, vztahující se k životu i dílu Komenského a dokonce se zabývá, jakým způsobem Komenského odkaz ovlivnil současnou generaci. Autorka také představuje potomky Komenského, soutěž Zlatý Amos a další události, o kterých by se Komenskému nemohlo v té době ani zdát.

Pedagogická knihovna J. A. Komenského připravila ze svých fondů výstavu věnovanou slabikářům, vycházejícím na našem území již od poloviny 16. století. V chronologickém přehledu ukazuje vývoj slabikáře od věroučného tisku po svébytnou dětskou knihu, „radostnou dětskou knížku, která by rozmlouvala s dítětem jako přítel“. Současnost našich slabikářů zastupuje část připravená nakladatelstvím Fraus, která se věnuje postupu vydání nového slabikáře. Návštěvník se tak seznámí i s úskalími, které mohou autory textů a ilustrací při vydání nové učebnice potkat.

16. května 2019 byla slavnostně otevřena mimořádná výstava „Historické portréty J. A. Komenského a jeho současníků“, která zahajuje národní oslavy 350. výročí úmrtí (2020) a 430. výročí narození (2022) Učitele národů.

Výstava představuje portréty J. A. Komenského, jeho potomků, spolupracovníků a mecenášů, a to jak historické olejomalby, tak mědiryty a oceloryty. Exkluzivním exponátem výstavy je liturgický kalich Jednoty bratrské, který je dnes součástí sbírek Oblastního muzea v Lešně a u příležitosti této výstavy je kalich poprvé zapůjčen mimo území Polska. Kalich byl vyroben v roce 1564 na území Čech či Moravy a sloužil neznámému bratrskému sboru. Předpokládá se, že jej nechal vyrobit příslušník Jednoty bratrské z řad šlechty, protože se jedná o luxusní předmět ze zlaceného stříbra zdobený emaily. Zvláštní kapitolu pak tvoří drobné předměty spjaté s připomínáním památky Učitele národů, jako jsou pamětní medaile a odznaky, bankovky, poštovní známky či školní rozvrhy hodin. Mezi zajímavé rarity můžeme zařadit kolek Matice vyššího vzdělání v Iowě, jehož koupí se přispívalo do fondu na podporu českých studentů v USA a výuku českého jazyka v této zemi. Ze soukromých sbírek byly zapůjčeny i drobné předměty věnované J. V. Figulem ze 7. generace potomků J. A. Komenského rodině opatrovatelů jeho dcery Gerty Kallikové, během jejího pobytu v Československu.

Výstava vznikla ve spolupráci Národního muzea a knihovny J. A. Komenského, Oblastního muzea v Lešně a Polského institutu v Praze, zápůjčkami se podílí Poštovní muzeum, Národní muzeum a soukromníci. Výstava je otevřena do 1. 12. 2019.

Výstava Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce mapuje historii dozoru nad úrovní školního vzdělávání, plněním školní docházky, nad kvalifikací učitele a kvalitou jeho přípravy na vyučování. Výstava se uskuteční díky spolupráci NPMK a České školní inspekce. V návaznosti na ni vyjde také odborná publikace Od školdozorce k inspektorovi. Historie školní inspekce.

Všeobecný školní řád z roku 1774, který vydala Marie Terezie, kromě povinného vzdělávání dětí ve věku od 6 do 12 let zavedl také systematizovaný dozor nad školami. V té době se na scéně dějin školství objevil školdozorce – inspektor.

Hlavním úkolem školdozorců (později inspektorů) byla především kontrola plnění školní docházky, ověření znalostí žáků, dále pak práce a chování učitele ve škole i mimo školu.

Na výstavě uvidíte mnoho unikátních exponátů:

• přípravy učitelů a originály ručně kolorovaných kreseb;
• Kniha hanby (tzv. Černé knihy), kam učitelé kromě prohřešků žáků zaznamenávali také hříšníkům udělené tresty;
• Kniha cti (tzv. Zlaté nebo Bílé knihy), kde byly naopak uvedeny úspěchy žáků;

K vidění je také třídnice ze školního roku 1911/12 z dnešního Gymnázia Jana Nerudy z Hellichovy ulice v Praze.

Výstava je přístupná od 1. února do 18. dubna 2019 (včetně) v otevíracích hodinách muzea: denně (kromě pondělí) 10:00 – 17:00.

Vstupné: http://www.npmk.cz/pro-navstevniky/vstupne-do-muzea

Ke stažení

• Pozvánka

Výstava „Tady nová republika“ stručně shrnuje základní údaje o meziválečném Československu, a to formou vhodnou především pro dětské návštěvníky. 

Výstava „Nová škola v nové republice“ však veřejnosti odhaluje méně známé podrobnosti meziválečného školství. Snahou výstavy je přiblížit stav školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, který se značně lišil od rozvinuté školské sítě v Čechách a na Moravě. Dále jsou to především snahy o změnu stylu výuky spjaté s profesorem Václavem Příhodou – tzv. příhodovská reforma, která začala být testována v roce 1929. Soustředila se především na nahrazení frontálního způsobu výuky a aktivizaci žáků, kteří si vyhledávali informace, učili se samostatně a podíleli se i na samosprávě školy.

Výstava k příležitosti 300. výročí narození jediné ženy, která usedla na český trůn, je určena především dětským návštěvníkům. Její součástí je i fotokoutek, kde se můžete přenést do druhé poloviny 18. století. V květnu 2017 bude doplněna o oceněné práce z výtvarné soutěže „Za časů české královny Marie Terezie“.