Kvalita vzdělávacího procesu je v České republice tématem, které je pociťováno za závažné především ve školní praxi, ale také má jeho řešení své opodstatnění v oblasti mimoškolního vzdělávání. K monitorování vzdělávání na základních školách dochází pravidelně, a to nejčastěji formou tradičních hospitací, ať už se jedná o pozorování výuky ze strany ČŠI, ředitelů škol nebo kolegů z řad učitelů v rámci předmětových komisí. Tématu soustavného sledování kvality edukace v českých muzeích dosud nebyla věnována takřka žádná pozornost.
Za jednu z prvních vlaštovek v tomto směru může být právem považováno pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“, které bylo vyhlášeno na období od
1. září 2017 do 31. srpna 2018. Jeho hlavním cílem je ověřit vliv zážitkové pedagogiky na zkvalitnění výuky ve společenskovědních předmětech. Koordinátoři projektu, který patří k prioritám MŠMT, se staví k výzvě zaměřené na hlubší pedagogické zdůvodňování dopadu vzdělávacích programů na poznávání žáka čelem… zdaleka neřeší jen funkci metodického poradce, ale chtějí být také osobně u toho, když se žáci z vybraných škol postupně začínají účastnit vzdělávacích programů v našich muzeích a památnících.
Dne 14. září 2017, tj. pouhých deset dní po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace…, se zástupci MŠMT a NPMK rozhodli zajet podívat na žáky I. stupně ze ZŠ a MŠ Svitavy, Sokolovská 1, kteří se v doprovodu svých učitelů vydali za poznáváním do muzeí v brněnském prostředí. O tom, s jakými vzdělávacími podněty a zajímavostmi se žáci setkali během návštěvy populární Technické herny, na kterou jsou pracovníci Technického muzea v Brně právem hrdí, bychom mohli z pohledu výletníků v roli neformální hospitace dlouze vyprávět. Nicméně, o zážitkové podobě učení v expozičních prostorách asi nejlépe vypovídá řada níže přiložených snímků. Z výrazu zvídavých dětí přímo sálá upřímná radost z odkrývání podstaty celé řady krásně přichystaných názorných demonstrací fyzikálních jevů a principů, za jejichž objevením a ověřením stálo v minulosti nemálo známých vědců. „O zdejších komentovaných prohlídkách lze jednou větou říci alespoň to, že jejich posláním je zábavnou, interaktivní formou seznamovat děti a mládež s různými zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi“, sděloval na úvod pan průvodce, ing. Ivo Hemerka. Musíme uznat, že díky jeho velkému nadšení pro oživenou prezentaci přírodovědně-historických témat bylo uvedené motto v praxi do puntíku naplňováno. Při prohlídce stálých expozic si přišla na své i děvčata, která většinou technické vymoženosti moc nemusí. Mladé dámy pak nejvíce okouzlila Ulička řemesel, jejíž úchvatná vizuální podoba i nefalšovaná prvorepubliková atmosféra umí lehce přenést návštěvníky do 30. let 20. století. Uličku, která je již po celá léta druhou nejnavštěvovanější expozicí muzea, tvoří dílny hodináře, knihaře, zámečníka, krejčího, ševce, holiče, salón modisty, pražírna kávy, zubařská ordinace atd. A když se při výkladu v replice hospody najednou rozehrál orchestrión z roku 1924 (výrobce Karel Čech z Brna), někteří žáci zareagovali na jeho veselou melodii natolik spontánně, že se nejdříve začali pohupovat v bocích a posléze si i zatancovali ve dvojicích.
Druhým muzeem v Brně, které jsme společně se skupinou svitavských školáků toho dne navštívili, bylo Moravské zemské muzeum, konkrétně Pavilon Anthropos. O expozici věnované nejstarším dějinám osídlení Moravy i celého evropského kontinentu se mnozí učitelé vyjadřují jako „o požehnání pro oživení výuky“, především pak pravěkých témat, která se vyučují převážně v pátých a šestých ročnících základní školy. Žáci byli oslněni nejen obsahem velkolepých dioramat a pravou kostrou mamuta, ale také četnými zdařilými rekonstrukcemi prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Kromě zajímavého výkladu, který jim s přehledem podala kurátorka sbírky, paní Mgr. Eva Vaníčková, většinu žáků zaujala tradičně obdivovaná čtyřmetrová replika mamuta a mamutího mláděte. Tato svým způsobem jedinečná muzejní kompozice už na první pohled vévodí celému prostoru expozice rekonstruované v roce 2006. S ohledem na to, že jde po Paříži o druhou nejkomplexnější sbírku kopií nálezů evolučních článků ve střední Evropě, je pak možné z pohledu koordinátorů vzdělávacího projektu hrdě prohlásit, že díky pokusnému ověřování měli žáci při návštěvě této muzejní expozice zcela výjimečnou příležitost zažít pravěk na vlastní kůži…
Zprávu sepsala dne 18. září 2017 Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., koordinátorka vzdělávacích programů.
V případě zájmu podá podrobnější komentář o poznatcích i zážitcích, které si odnesli žáci z návštěvy brněnských muzeí, paní Mgr. Eva Neudertová (učitelka ze ZŠ a MŠ Svitavy).
Informace o nabídce edukačních programů pro školy poskytuje za Technické muzeum v Brně, paní Mgr. Drahomíra Valentová (muzejní pedagožka) a za Pavilon Anthropos (MZM v Brně), paní Mgr. Sylva Brychtová (muzejní pedagožka).
