Zpráva z neformální hospitace edukačního programu „Velvyslanci na návštěvě u knížete Metternicha“ (Kynžvart, dne 23. 5. 2019)
Kníže Metternich řídil rakouskou zahraniční politiku téměř čtyřicet let. Za tu dobu nezměnil své politické zásady. Byl zapřisáhlým monarchistou, měl osobní negativní zkušenosti s revolucí, před kterou musel uprchnout z Porýní do Vídně. Podle jeho názoru by prosazení liberálního a nacionálního principu vedlo k rozkladu monarchií v Evropě. Zastával zásadu konzervativního pořádku a věřil v mírová řešení konfliktů.
Tyto informace (a mnoho dalších) si o osobnosti knížete Metternicha dnes mohou zájemci o historii, včetně školáků a studující mládeže najít na Wikipedii. Co ale zvídavá děvčata a kluci na internetové encyklopedii určitě nenajdou, jsou nové dovednosti a zážitky, které jsou jim nabízeny v rámci výuky realizované přímo v prostorách, kde před lety rakouský kancléř s celou rodinou opakovaně pobýval. Dobové listinné materiály poskytují mimo jiné také nemálo zajímavých důkazů o tom, jak vypadal život šlechtice v 19. století, ba co víc, vydávají i cenná svědectví o tom, jaké měl kníže názory, jakým způsobem myslel.
Metternich nebyl člověk, který by měl rád boj a válku. V učebnicích dějepisu žáci najdou celou řadu důkazů o mírumilovném chování kancléře, a to nejen v souvislosti se vstupem Rakouska do napoleonských válek. I později se snažil v celé Evropě udržovat mír a pořádek. Na zámku Kynžvart se o něm traduje jedna veselá historka… když se ve zdejší knihovně přemnožily myši, knihovník na ně nachystal pastičky. Ale knížeti bylo odporné i zabíjení zvířat, a tak myšky osvobodil… Tento citát je jednou z tištěných pomůcek, kterou umně využívá lektorka při hře „Pravda – nepravda“. Tato didaktická hra se u starších školáků těší velké oblibě. Jedná se o aplikaci tradiční učební metody, která u předávání náročných vzdělávacích témat (nejen z oblasti historie) dokáže velmi dobře posloužit k rozšíření poznatků žáků a napomoci jejich postupnému zvnitřnění, ale která navíc přivádí jednotlivce k otevřené diskusi o tom či onom tématu ve skupině. Její cílené pedagogické využití má pozitivní vliv na navýšení úrovně znalosti žáků a zároveň silný motivační efekt k učení.
Závěry:
- Předložený edukační program byl speciálně vytvořen pro potřeby pokusného ověřování, a přestože je v nabídce teprve od počátku šk. roku 2018/2019, stal se za tuto krátkou dobu nejnavštěvovanější formou návštěvy státního zámku Kynžvart. Jedná se o badatelsky zaměřenou výuku podporující komunikaci a kritické myšlení žáků, při níž si žáci rozšiřují znalosti o osobnosti rakouského kancléře Metternicha. Formou výkladu a zároveň díky vytvoření příležitosti k diskusi v rámci tvořivé dílny (s názvem Metternichova kancelář) si žáci postupně vytvářejí názor na tohoto významného diplomata. Prostřednictvím připravené řady učebních úloh, které plní ve skupinách, si vyzkouší psaní starým písmem, seznámí se s podobou dobových listin
i tvorbou zpráv. Při nácviku písma mají žáci k dispozici písanku kurentu. - Účast na edukačním programu umožňuje školním skupinám, které tvoří nejčastěji žáci 2. stupně ZŠ, navštívit „v jednom“ nejvýznamnější prostory ze dvou nabízených prohlídkových okruhů (část zámeckých interiérů – Taneční sál, velkou zámeckou knihovnu, kabinet kuriozit apod.). Zážitková podoba programu nabývá na zvláštním významu už od samotného počátku výuky, kdy jsou žáci lektorkou vyzváni k tomu, aby vstoupili do rolí velvyslanců, kteří přijali pozvání do Kynžvartu, sídla rakouského kancléře. Žáky „zapojené do hry“ pak o to víc zajímá, jaký Metternich ve skutečnosti byl, jak vypadal, čím se vlastně tolik proslavil, případně jakou senzaci mohli návštěvníci Metternichova zámku v minulosti spatřit?
- Hospitovaný edukační program lze z hlediska didaktického celkově hodnotit jako podnětnou výuku, při níž se snoubí opakování učiva se ziskem nových informací z oblasti historie se zaměřením na poznání evropské politiky 19. století, kterou lze zároveň považovat za zajímavou exkurzi do způsobu života na zámku v té době.
Hospitační činnost výuky, která proběhla na zámku Kynžvart, lze považovat za přínosnou nejen s ohledem na aktuální zjištění z oblasti mapování netradičních způsobů zprostředkování historie, ale také z hlediska možnosti bližšího seznámení se s nabídkou edukačních aktivit, které jsou v současné době realizovány na objektech spravovaných NPÚ. Osobní zkušenost koordinátorky pokusného ověřování v roli pozorovatele výuky, která je zároveň reflektivním praktikem, pak umožňuje vyjádřit se objektivně k aktuální otázce „edukátor nebo průvodce na památkových objektech“. Jde o klíčový problém, který NPÚ t. č. řeší… a to především v úzké souvislosti s všeobecnými požadavky na navýšení kvality vzdělávání žáků.
Vazba na RVP ZV
Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost (dějepis), Člověk a jeho svět, Umění a kultura, Člověk a svět práce, Jazyk a jazyková komunikace.
Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Rozvíjené klíčové kompetence: Sociální a personální, k řešení problémů, k učení, občanské, komunikativní, pracovní.
V rámci sledované hospitace výuky se programu účastnili žáci 9. ročníku ze ZŠ a MŠ Kounov, okres Rakovník.
Autoři programu: Mgr. Veronika Večeřová a Mgr. Petr Hudec.
Lektorka: Mgr. Nikola Indrová
Dne 30. 5. 2019 sepsala hospitační zprávu Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., koordinátorka pokusného ověřování, která je zároveň autorkou fotografií
