Zpráva z neformální hospitace edukačního programu „HEJ, Československo!“ (Historická budova, Národní muzeum, dne 29. 3. 2019)
Navštívit Historickou budovu Národního muzea po rekonstrukci dnes patří k častým přáním českých učitelů. Budova vévodící Václavskému náměstí, která se dlouhodobě těší velké oblibě nejen u Čechů, ale i u cizinců, je osudově spjatá s novodobými českými dějinami. Snad právě proto je – nejen u učitelů – považována za místo zvlášť vhodné k převyprávění historie společného státu Čechů a Slováků.
Do prostor Česko-slovenské/ Slovensko-české výstavy se na konci března přišli vzdělávat žáci posledního ročníku ZŠ, aby si upevnili a rozšířili učivo dějepisu ze školy. Autoři výstavního projektu, jejichž cílem bylo vylepšit představy návštěvníků výstavy o tom, co Čechy a Slováky ve společném státě spojovalo i rozdělovalo, instalovali do výstavních sálů na 1 200 sbírkových předmětů, které doplnili o audiovizuální dokumenty a interaktivní prvky. Edukačním pracovníkům Národního muzea bylo od prvopočátku příprav doprovodných programů k výstavě jasné, že seznámit mladou generaci s klíčovými okamžiky 20. století, převyprávět jim příběhy konkrétních lidí a vysvětlit jim, jaké hodnoty Československo vyznávalo, nebude jednoduchý úkol.
Lektorka se od samotného začátku programu snaží vyvolat u žáků zvláštní zájem o téma z minulosti, které náleží k českým soudobým dějinám. Ke vtáhnutí žáků do děje využívá tří vystavených byst s tím, že jim prvně krátce převypráví příběhy Tomáše Garrigue Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše, kteří sehráli v historii vzniku Československa zvlášť významnou roli. Poté následuje společná prohlídka originálů důležitých smluv, dohod a protokolů (např. Československé ratifikační mírové smlouvy, Mnichovské dohody, Deklarace Hácha-Hitler). Za snahou muzejníků rozšířit znalost žáků o životě v tehdejším Československu není jen zájem o předání informací, které se věnují politickému dění. Další učební situace se odehrává v instalaci staré školní třídy, kde jsou žáci vyzváni lektorkou k tomu, aby se posadili do lavic, protože bude následovat opakování historických faktů s využitím dobové mapy. Učitelé i pedagogicky zaměření muzejníci dobře vědí, že za častým využíváním této názorně-demonstrační metody ve vzdělávání stojí dobré zkušenosti podložené zjištěním odborníků. Jedná se o užitečný nástroj k ukládání učiva do dlouhodobé paměti žáků.
Po čase věnovaném shrnutí základních poznatků o vzniku a vývoji Československa se třída vedená lektorkou vydává na prohlídku jednotlivých částí výstavy, které jsou zaměřeny na zprostředkování nejrůznějších témat (např. životní prostředí, víra, architektura, ozbrojené síly, výroba, média aj.). Během stručného výkladu vybraných témat je žákům postupně zadáno několika úkolů z pracovního listu (např. přiřazování pojmů k datům, pojmenování památek nebo luštění šifry). Po jejich vypracování (samostatném či ve skupinách) se lektorka věnuje kontrole výsledků bádání a návodu na skládání dopisu z pracovního listu. Následné vyprávění o událostech v roce 1989 vyvolává u žáků nadstandardní zájem o téma. Podnětná učební situace ústí do zcela výjimečné příležitosti, kdy si zájemci z řad zvídavých chlapců i děvčat mohou zblízka prohlédnout opravdový policejní obušek, a dokonce si ho i zkusit potěžkat v ruce.
Závěry:
Interakce s předmětem typickým pro „sametovou revoluci“, kterou si postupně mohou vyzkoušet všichni zájemci, se při zpětném hodnocení výuky řadí k nejvyhledávanějším žákovským aktivitám v rámci výuky v muzeu. Zvláštní pozornost u mladé generace si získávají také střely z fasády Národního muzea, Štefánikova kožená bunda, originální 20mm Flak 38 (protiletadlové dělo) nebo i na první pohled docela obyčejná dobová telefonní budka. Bohatý sbírkový fond NM, který je v předložené výstavě zdařile prezentován, dává vzniknout celé škále vzdělávacích podnětů dobře využitelných během formální výuky žáků, ale i v rovině neformálního a informálního vzdělávání. Navíc obsah výstavy pěkně navazuje na výstavu „Fenomén Masaryk“.
Po celou dobu pozorování učebního procesu probíhajícího ve výstavě instalované do nově zrekonstruovaných prostor Historické budovy Národního muzea, který svou výslednou podobou spíše odpovídá vzdělávání formou komentované prohlídky s edukačními prvky, jsou starší školáci vedeni k porozumění proměn života obyčejných lidí žijících ve státě, jehož politické zřízení se v minulosti poměrně často měnilo. Při tom žáci vstupují do rolí aktivních tazatelů, kteří se snaží ve výstavě nejen bádat, ale také diskutovat o výsledcích své činnosti v rámci celé skupiny, včetně případné obhajoby rozdílných řešení. Jde o pěkný příklad vhodné aplikace badatelského přístupu do současné vzdělávací praxe.
Pracovní listy pro školy dnes už i v oblasti muzejní edukace řadíme k typickým textovým pomůckám. Nejinak je tomu u popisovaného edukačního programu ke vzniku Československa, k němuž tentokrát vytvořili pracovníci edukačního oddělení NM pracovní listy hned ve třech variantách (dle věku a znalosti žáků) – viz níže.
Autorka programu: PhDr. Zdeňka Kulhavá a Bc. Barbora Hoduláková (Národní muzeum)
Lektorka programu: Bc. Jana Pešková
Dne 3. dubna 2019 sepsala zprávu Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., koordinátorka pokusného ověřování, která je zároveň autorkou fotografií
Ke stažení:
