Na pěkný propagační roll-up a zajímavé převyprávění tématu se zpravidla nezapomíná…

(Zpráva o aktuální prezentaci pokusného ověřování)

Na počátku 21. století je nedílnou součástí každé projektové činnosti také publicita, kdy jsou organizátoři projektu povinni informovat veřejnost o tom, že poskytnutá finanční dotace opravdu prospívá účelu plánovaného využití. Také v případě pokusného ověřování tomu není jinak…

Informace první…

S ohledem na to, že už je v těchto pozdních zářijových dnech pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“ v plném proudu, jsem se jako koordinátorka projektu rozhodla navštívit kolegyně a kolegy z akademického prostředí v Českých Budějovicích, kteří vytvořili prostor pro vznik diskuse v rámci profesního společenství. Organizátoři konference „Kvalita ve výtvarné výchově – kvalita ve vzdělávání“, které jsem se ve dnech 21. a 22. září 2017 aktivně zúčastnila, si kladli za cíl započít komunikaci napříč širokou pedagogickou obcí nejen o vymezení kvalitativních standardů, ale také o jejich respektování v praxi, což může zakládat zvyšování úrovně výuky v praxi. Zajisté mi dáte zapravdu, že vzhledem k nesnadné měřitelnosti kvality ve vzdělávání bylo právě teď na místě využít příležitosti a informovat širokou pedagogickou veřejnost o pokusném ověřování, včetně vysvětlení jeho zvláštního významu pro další rozvoj školního i mimoškolního vzdělávání. Přestože je dnes už zcela běžné uvažovat o kvalitě potravin, služeb, řízení apod. a zároveň není na půdě vzdělávání řešení kvality edukace žádnou novinkou, pak v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí nebylo toto téma dosud šířeji rozebíráno.

Příspěvek s názvem Pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“ na start!, který se stal předmětem prezentace NPMK, zazněl v posterové sekci. Řeč přišla prvně na Rámcové vzdělávací programy, které vznikly před deseti lety a které byly do dnešních dní pouze upravovány a doplňovány. S ohledem na to, že byl v posledních letech obsah kurikula nejednou kritizován experty i učiteli, nastává nyní změna, kdy má postupně projít revizemi společně určitá vzdělávací oblast ve všech stupních vzdělávání. V této souvislosti vyhlásilo Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže na období od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018 pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“. Jeho primárním cílem je ověřit rozsah a dopad využívání vzdělávacích programů muzeí a památníků školami pomocí zážitkové pedagogiky a oživené historie ve společenskovědních předmětech za účelem zkvalitnění výuky. Je potěšující, že našemu komentáři pokusného ověřování věnoval nejeden účastník konference zvláštní pozornost (viz příklady na přiložených dokumentárních snímcích).

Informace druhá…

Organizátoři semináře s názvem „Muzeum škole – škola muzeu“, který proběhl v Praze (konkrétně v prezentačních prostorách Muzea hlavního města Prahy) jen o pouhé tři dny později, tj. 25. září 2017, měli ambice oslovit edukátory z řad muzejního publika a zmapovat jejich zájem o problematiku spolupráce se školami. Účelem akce bylo pokusit se společně zamyslet nad jejími tradičními i inovativními formami a uvažovat nad způsoby jejího vylepšování.

Účastníci semináře si mohli kromě vyslechnutí zajímavé dopolední teoretické přednášky vybrat k obohacení jeden ze čtyř nabízených workshopů. Mám radost, že didakticky zaměřený workshop „Co si děti odnášejí z muzea“ zaujal účastníky akce natolik, že si na konci semináře vyžádali jeho další pokračování. Pro lepší představu čtenářů této zprávy lze připomenout, že téma, které náleželo do oblasti studia průběhu výuky v muzeu, mělo za hlavní cíl vyzvat pedagogy k reflektivnímu jednání v muzejně-edukační praxi. Konkrétně šlo o to, aby zájemci o hledání vhodných způsobů zvyšování stávající úrovně muzejního vzdělávání chtěli být inspirováni k detailnímu studiu klíčových učebních situací. Jiným, neméně významným cílem bylo stručně seznámit publikum s profesními nároky, které jsou na edukátory kladeny se zřetelem na znalost základů kognitivní psychologie a k dovednostem při hodnocení kvality výuky.

V poslední části workshopu jsem se cíleně zaměřila na převyprávění obsahu tematického roll-upu s tematikou pokusného ověřování, po jehož ukončení na sebe nenechala čekat celá řada otázek, které se týkaly skutečného dopadu národního vzdělávacího projektu do praxe, potažmo jeho zvláštního významu v rámci revizí kurikula, což souvisí s dlouho očekávanými změnami ve školní oblasti.
Na závěr zprávy přikládám několik málo fotografií z popisované akce.

Zprávu sepsala dne 27. září 2017 Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., koordinátorka vzdělávacích programů

Zpráva ke stažení ve formátu PDF