DVD „Křižovatky osudů“ ke stažení zde
Učitelům společenskovědních oborů nabízíme zajímavou možnost obohacení výuky dějepisu (dějiny 20. století) a základů společenských věd (či občanské výchovy) prostřednictvím DVD se vzpomínkami válečných sirotků, kterým pomáhal Přemysl Pitter.
Po vyplnění registračního formuláře obdrží škola odkaz pro stažení obsahu jednoho DVD ve formátu MP4 zdarma.
Propagační informativní plakátek ke stažení zde.
Publikace „Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu“ v elektr. podobě ke stažení zde
Publikace nabízí možnost k oslovení širokého spektra žáků a studentů, je mimořádně vhodná pro mezipředmětové vztahy (dějepis, občanská výchova, společenské vědy, estetická výchova, český jazyk a literatura). Ve vzájemném propojení použitých zdrojů je vykreslen autentický obraz historické skutečnosti 40. let 20. století i doby následující. Zpracování lze využít jako jeden z doplňků při školní výuce dějin 20. století. Předností je i estetická stránka publikace, zpřístupňující větším počtem reprodukcí část uměleckého díla J. Bacona.
Dokument Židovské „děti“ vzpomínají na Přemysla Pittra
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) připravilo k letošnímu 75. výročí osvobození naší vlasti střihový pořad Židovské „děti“ vzpomínají na Přemysla Pittra. Tento dokumentární snímek cílí nejen na celou společnost, ale primárně na mladé generace, tím spíš aby si uvědomily, že mohou být dnes ve věku, v němž samotné „děti P. Pittra“ zažily za druhé světové války dnes pro nás nepředstavitelné věci.
Dokument se snaží upozornit, že se na pozadí osvobozovacích bojů a následné radosti ze svobody mnohdy odehrávaly tragické osudy jednotlivců – hlavně dětí. Židovské děti, kterým se podařilo přežít koncentrační tábory, se pomalu vracely do vlasti z různých koutů Evropy. Po prožitém utrpení řada z nich ještě ani netušila, že mnoho jejich blízkých nepřežilo vyhlazovací fašistickou mašinerii. Z většiny dětí se stali sirotci. Podnět k uspořádání záchranné akce, během které by právě o tyto děti bylo postaráno, vzešel z činnosti pražského humanisty, pedagoga a sociálního pracovníka Přemysla Pittra. Dokumentární pořad nabízí vzpomínky několika bývalých „židovských dětí Přemysla Pittra“. Tito pamětníci již žijí několik desítek let v Izraeli, na svoji starou vlast však stále vzpomínají a památku Přemysla Pittra a jeho spolupracovníků mají ve velké úctě. Kromě péče o děti museli Pitter a jeho spolupracovníci zvládnout ještě celou řadu aktivit, např. probíhalo hledání rodin německých dětí z ozdravoven, sjednávala se pěstounská péče a adopce sirotků. Do spolupráce ohledně hledání nezvěstných dětí na území Československé republiky byl zapojen také Mezinárodní červený kříž a pátrací služby v různých státech, hlavně na území poraženého Německa. Až do roku 1947 byly v zámeckých objektech provozovány ozdravovny pro stovky dětí a pro mladistvé z koncentračních a později i internačních táborů. Humanitární „akce zámky“ je ojedinělá v evropském prostoru i díky tomu, že se zámecké ozdravovny staly útočištěm nejen židovských dětí, ale i dětí německých – do té doby dětí nepřátel.
V úvodní upoutávce filmového dokumentu byly využity materiály z Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v NPMK – dobové i současné fotografie a archiválie. K nejzajímavějším patří seznamy dětí převezených z koncentračního tábora v Terezíně a kartoteční lístky těchto dětí.
Jsme přesvědčeni, že tento pořad lze v současné době vhodně využít nejen během domácího vzdělávání, ale i v pozdější době na školách.
Pro více informací o výročí 75 let ukončení druhé světové války a humanistovi Přemyslu Pittrovi si můžete přečíst tento článek.
Dále se můžete podívat na reportáž o Přemyslu Pittrovi v pořadu Víkend, magazínu televizních novin TV Nova. O P. Pittrovi a jeho záslužných činech uslyšíte v úvodu pořadu a poté od 33:28 do 39:39.
Je to již 75 let, kdy se dne 18. května 1945 podařilo Přemyslu Pittrovi zajistit dětem tři zámecké ozdravovny v blízkosti Prahy - Štiřín, Olešovice a Kamenice. Tímto Vám přinášíme unikátní rozhovor s režisérkou Ivanou Křenovou, jež se rozpovídala především o natáčení dokumentárního filmu Křižovatky osudů: Život bývalých „dětí P. Pittra“. Rozhovor k nalezení zde.