Kvízy o Bílé hoře

Od začátku listopadu 2020 uvádělo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského na Facebooku výukové kvízy k tématu Bílé hory. Cílem naší aktivity bylo podpořit zájem o toto téma a poskytnout interaktivní studijní materiál pedagogům a žákům zejména druhého stupně a středních škol. Hádanky byly nyní doplněny o doprovodné texty a umístěny na náš web. Texty i kvízy naleznete níže.

V živém programu se kromě zopakování základních faktů, pojmů a náhledu na to, jak v dané době fungovalo vzdělávání, věnujeme také úvaze nad tím, jakým způsobem může vzdělání pozitivně či negativně formovat člověka. Děti vedeme ke kritickému přijímání informací v duchu Komenského výroku: Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!

 

Kvíz I. Katolíci na hradě

Pro Jana Amose Komenského byla bitva na Bílé hoře rozhodujícím mezníkem v životě. Dějiny se po ní začaly vyvíjet v neprospěch protestantské části společnosti. Po letech ukrývání nakonec v roce 1628 odešel do Polska. Jak by se býval jeho život vyvinul, kdyby Bílá hora dopadla jinak nebo vůbec nenastala? Jak on i lidé kolem něj zvládali dramatickou dobu třicetileté války, o které nevěděli, že bude trvat tři desetiletí?

Čím žili lidé v době Bílé hory? Jak vypadali a jaké byly jejich konkrétní osudy?

Abychom se ve spletitých dějinách zorientovali, pokusíme se pojmenovat některé z hlavních aktérů událostí neklidné doby prvních desetiletí sedmnáctého století. Začneme čtyřmi vysoce postavenými katolíky, které by pilné školní dítko mělo znát…

https://learningapps.org/watch?v=pzva2gr2t20

materiál pro pedagogy

 

Kvíz II. Protestanti v podhradí

Zatímco katolíci úřadovali na Pražském hradě, ve šlechtických palácích v podhradí na Malé Straně se splétaly sítě povstání. Známým se stal například palác Smiřických, v němž se odehrála poslední spiklenecká schůzka před defenestrací. Je to žlutozelená renesanční budova s arkýřovitými výstupky, kterou najdete na pravé straně Malostranského náměstí (směrem nahoru).

Albrecht Jan Smiřický byl dokonce stavovským kandidátem na královský trůn. Zemřel ale na souchotiny ve věku pouhých 23 let už v listopadu 1618. Kdo byli jeho další přátelé a souputníci?

https://learningapps.org/watch?v=p7bpgf02320

materiál pro pedagogy

 

Kvíz III. Co se kdy vlastně stalo

Už od nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 se našimi dějinami táhne vleklý boj o moc mezi habsburskou stranou a stavovskou opozicí. Jeho intenzita na počátku sedmnáctého století stoupla a vyvolala takzvané stavovské povstání. Tento kvíz řadí některé jeho důležité momenty na časovou osu.

https://learningapps.org/watch?v=pv6ebxyyn20

materiál pro pedagogy

 

Kvíz IV. Hodina latiny

“Omnia sponte fluant, absit violentia rebus. - Vše nechť se děje po dobrém, nechť není násilí v ničem.” J. A. Komenský. Jako mnohé výroky Učitele národů je i tento obecně platný. V bělohorském příběhu ale příliš uplatnění nedošel. Začal to defenestrací, přes první vlnu konfiskací pokračoval k exekuci a dalším konfiskacím. Dnešní kvíz není hodinou latiny, ale ve studiu univerzálního jazyka oné doby budeme ještě nenásilně pokračovat.

V násilném střetu na Bílé hoře totiž stavovským vojskům kromě žoldu, jídla a spánku chybělo ještě jedno: společné heslo. Bylo zvykem nájemných vojáků bojovat s nějakou společnou myšlenkou. Na straně císařské žoldáci dostali známé heslo Sancta Maria. Stavovské vojsko žádné nemělo. Heslem Fridricha Falckého však bylo DIVERTI NESCIO. Také pěkné. Copak to asi znamená?

https://learningapps.org/watch?v=prt5he6e220

materiál pro pedagogy

 

Kvíz V. Co bylo co

„I při nejlepším předsevzetí chybiti se může.“ J. A. Komenský

To se u tohoto kvízu nestane, protože se musí zkoušet, dokud nenajdeme správné odpovědi. Je důležité umět pozorně číst. Hledáme odpovědi nesprávné!

https://learningapps.org/watch?v=pdggqftya20

materiál pro pedagogy

 

Kvíz VI. Jak pánové dopadli

Osudy postav spojených se stavovským povstáním se různí. Většina strůjců revolty uprchla z Prahy či za hranice hned po bitvě na Bílé hoře. Někteří čekali další vyjednávání s císařem ve víceméně smírném duchu. To se jim ale tvrdě vymstilo. Několik jich skončilo na popravišti. Je tradovaným omylem, že staroměstskou exekuci nazýváme popravou 27 českých pánů. Při tomto hrůzném divadle totiž panské hlavy padly jen tři. Trestem byli stiženi Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Další popravení byli rytíři, tedy příslušníci nižšího panského stavu, a mnozí měšťané, většinou členové stavovského direktoria.

 A jak to vlastně dopadlo s našimi pány?

https://learningapps.org/watch?v=p78i6cn1t20

materiál pro pedagogy

 

Kvíz VII. Trauma, Symbol, Mýtus, Stereotyp

Další kvíz k tématu Bílé hory zkoumá historickou interpretaci tohoto dramatického období. Na krásných školních obrazech z naší sbírky je možné pozorovat schémata, která pronikla do výuky a chápání bělohorské doby, i jejich ideologické a politické zneužití. Slova TRAUMA, SYMBOL, MÝTUS, STEREOTYP jsou pojmy, které „historickou manipulaci“ dobře vystihují. Kratičkou výukovou hru k podpoře jejich pochopení najdete na:

https://learningapps.org/watch?v=pabkh3bht20

Krásné školní obrazy a další exponáty si pak můžete prohlédnout v našem muzeu ve Valdštejnské 20. 

materiál pro pedagogy